Definice ptákoviny

Po kolikáté se hovoří o obecném referendu? Je hezké, že se projednává alespoň v nějaké podobě, mohlo by být ale daleko lépe. Navíc, zde se ve vší vážnosti má probírat možnost referenda vyvolaného peticí od občanů, ale když nakonec pan Benda z ODS řekne, že některé záležitosti, o nichž by lidé chtěli hlasovat, jsou jistě ptákoviny, musím se ptát, nepotápí tento výrok s pocitem vlastní svrchovanosti jednání samo o sobě?

Zkuste si představit, že by vláda projednávala například zákon o regulování lobbingu. A přišel by nějaký pán či paní z určitého výboru a řekl by: „No podívejte se, regulace lobbingu je prima věc, ale mám k tomu svoje výhrady. Musí to mít svoje hranice, přeci nemůžeme chtít, abychom v tom zákoně regulovali každou ptákovinu, budeme regulovat jenom tak maličko, aby se to nikoho moc nedotklo.“ Je to snadno stravitelná představa?
Sice nám, ne jistě v konečné podobě, vzniká nějaký zákon, ale s tím zákonem ODS dle zmiňovaného Marka Bendy moc nesouhlasí, což se jasně promítá do současné podoby. Jde jen o jakousi větší možnost uspořádat petici. V současnosti stačí získat 10 000 podpisů a petice bude projednávána s vaší účastí při veřejném slyšení. V případné jiné podobě, při přijetí zákona o obecném referendu, jakmile posbíráte 250 000 podpisů, tak se navíc stane… v podstatě skoro nic. Nastane tu potenciální možnost, že Senát a Poslanecká sněmovna budou benevolentní a referendum schválí. Upozorňuji, že je to jen možnost referenda, jež je pravděpodobná o něco málo více, než v současnosti. Nemluvě o počtu podpisů, který hraničí se stavem, jakého nelze dosáhnout.
V zásadě souhlasím s tím, o čem by referendum nemělo být, to znamená o otázce daní, ústavních práv a svobod, zásahů do soudní moci či jmenování a odvolání z funkce. Ale chybí mi tam, že by nemělo být ve věci ptákoviny. Ještě bychom pak podepsali petici o něčem takovém, protože bychom byli rádi, aby o tom bylo hlasováno v referendu. Možná by se hlasování o tom, čeho se týká petice k referendu, líbilo dokonce většině společnosti, ale je to ptákovina a s tím se nedá nic dělat. Proto mi však chybí její jasná definice a doufám, že bude dopracována.
Problém vytváření zákonu o obecním referendu, a nejen o něm, je ale hlubší. Velice snadno mohu uvést do děje. Představte si, že si chcete dát v restauraci ovar. Zajdete do restaurace, kde ho mají na jídelním lístku, a tam si pokrm objednáte. Než jídlo přinesou, přijde provozní a kuchař, kteří si vás prohlédnou. Po dlouhé diskuzi svolí, že si skutečně ovar můžete dát. Máte radost, ač vás už trochu přešla chuť. Po půlhodině čekání konečně nesou talíř a pokládají ho před vás na stůl. Ovšem místo ovaru přinesli vařený květák s tím, že se v kuchyni shodli a bude to pro vás zdravější. Nemáte si prý vymýšlet ptákoviny. Nesmysl? Možná, ale ve chvíli, kdy stát nabídne konečně možnost, jak zasáhnout do určitých otázek ve společnosti, vytvoří desítky dalších překážek, proč to nejde a nakonec vytvoří zákon, který funguje tak trochu jinak a dá občanům něco úplně jiného, než bylo slibováno.
Nechci o tom dále spekulovat, ale vzpomeňme si na Hellerovu Hlavu XXII. V podstatě jde o totožné absurdum. Stejně jako zákon o obecném referendu, věřím, že bych dokázal vytvořit kupříkladu novelu o dostupnosti zdravotní péče, která se však v důsledku situace nezlepší. Ale bude znít tak, že jsem splnil svůj závazek. Koneckonců se stejně takový zákon nemusí zabývat ptákovinami, jako je zdraví občanů. A pak, jako to v poslední době dělají Věci veřejné, dám barevnou inzerci do novin, kde vyjmenuji novelu o dostupnosti zdravotní péče, zákon o obecném referendu a další s poznámkou: splněno! A pokračujeme dál, hlavně se musí veškerá legislativa tvořit tak, aby se nenarušil křehký status quo. Tedy ten korupční stav quo. Ale koho to, zajímá, že?